Komise 2. května 2018 navrhla praktický a moderní dlouhodobý rozpočet na období od roku 2021 do roku 2027.

Jde o upřímnou odpověď na dnešní realitu, v níž se od Evropy očekává, že bude hrát větší úlohu při zajišťování bezpečnosti a stability v nestabilním světě v době, kdy brexit zanechá citelnou díru v našem rozpočtu. Dnešní návrh na tuto dvojí výzvu reaguje snížením výdajů a ve stejné míře i novými zdroji. Finanční prostředky vyčleněné na nové a hlavní priority Unie budou buď zachovány na stejné úrovni, nebo navýšeny, což si nutně vyžádá určité škrty v jiných oblastech. V sázce je mnoho a je na čase začít se chovat odpovědně. Dnešní návrh rozpočtu proto jednak cílí na konkrétní opatření, jednak je realistický.

Návrh Komise staví rozpočet Unie do jedné linie s našimi politickými prioritami – jak je uvedeno v pozitivní agendě, kterou předložil ve svém projevu o stavu Unie předseda Komise Jean-Claude Juncker dne 14. září 2016 a na které se dohodli vedoucí představitelé EU-27 dne 16. září 2016 v Bratislavě a dne 25. března 2017 v Římském prohlášení. A protože se tento rozpočet zaměřuje na oblasti, kde činnost Unie přináší ve srovnání s činností jiných aktérů lepší výsledky, je rozpočtem pro Evropu, která chrání, posiluje a brání.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil: „Dnešek je pro Unii významným dnem. Nový rozpočet představuje příležitost k utváření budoucnosti nové ambiciózní Unie s 27 členskými státy, které navzájem spojuje solidarita. Dnešním návrhem představujeme praktický plán, jak toho s méně zdroji zvládat více. Svěží vítr v hospodářských plachtách nám sice umožňuje volně dýchat, ale neochrání nás před nutností v některých oblastech šetřit. Prostřednictvím vůbec prvního mechanismu právního státu zajistíme řádné finanční řízení. Právě to máme na mysli, když hovoříme o odpovědném nakládání s penězi našich daňových poplatníků. Teď jsou na tahu Parlament a Rada. Pevně věřím, že bychom dohody mohli dosáhnout ještě před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce.“

Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger uvedl: „Tento návrh rozpočtu je skutečně o přidané hodnotě EU. Investujeme ještě více do oblastí, kde jeden členský stát nemůže jednat sám nebo kde je účinnější jednat společně, ať již se jedná o výzkum, migraci, hraniční kontroly či obranu. A pokračujeme ve financování tradičních – ale modernizovaných – politik, jako jsou společná zemědělská politika a politika soudržnosti, protože my všichni máme prospěch z vysoké kvality našich zemědělských produktů a regionů, které hospodářsky dohánějí ostatní.“

1. Cílený rozpočet: ambice v souladu s finančními prostředky

Evropská unie s 27 členy stanovila své politické priority a nyní potřebuje, aby jim odpovídaly finanční prostředky.

Celkově Komise navrhuje na období od roku 2021 do roku 2027 dlouhodobý rozpočet ve výši 1 135 miliard eur v prostředcích na závazky (vyjádřeno v cenách roku 2018) [1], což odpovídá 1,11 % hrubého národního důchodu (HND) EU-27 . Tato výše závazků se promítá do 1 105 miliard eur (nebo 1,08 % HND) v prostředcích na platby (v cenách roku 2018[2]). To zahrnuje začlenění Evropského rozvojového fondu – hlavního nástroje EU pro financování rozvojové spolupráce se zeměmi v Africe, Karibské oblasti a Tichomoří, který je v současnosti mezivládní dohodou – do rozpočtu Unie. S přihlédnutím k inflaci je výše rozpočtu srovnatelná se stávajícím rozpočtem na období 2014–2020 (včetně Evropského rozvojového fondu).

Aby mohly být financovány nové a naléhavé priority, bude třeba zvýšit stávající úrovně financování. Investice do oblastí, jako je výzkum a inovace, mladí lidé, digitální ekonomika, správa hranic, bezpečnost a obrana, přispějí k prosperitě, udržitelnosti a bezpečnosti v budoucnu. Bude například zdvojnásoben rozpočet na program Erasmus + a Evropský sbor solidarity.

Komise zároveň kriticky zhodnotila, kde by bylo možno dosáhnout úspor a kde zvýšit účinnost. Komise navrhuje mírně omezit finanční prostředky na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti – v obou případech asi o 5 % –, aby odrážely novou realitu Unie s 27 členy. Tyto politiky budou modernizovány, aby bylo stejných výsledků dosahováno s menšími náklady a aby tyto politiky zároveň sloužily i novým prioritám. Politika soudržnosti bude například muset sehrávat stále větší roli při podpoře strukturálních reforem a dlouhodobé integraci migrantů.

Výsledkem těchto změn bude obnovení rovnováhy rozpočtu a větší důraz na oblasti, kde může mít rozpočet EU největší dopad.

2. Moderní, jednoduchý a flexibilní rozpočet

Rozpočet EU je ve srovnání s velikostí evropského hospodářství a s rozpočty členských států malý, ale přesto může skutečně změnit životy občanů a situaci podniků – za předpokladu, že bude investován do oblastí, které může Unie ovlivnit více, než by tomu bylo v případě financování na úrovni členských států, a kde může přinést skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Mezi příklady lze uvést špičkové výzkumné projekty, na nichž se podílejí nejlepší výzkumní pracovníci z celé Evropy, velké infrastruktury nebo projekty zaměřené na digitální transformaci nebo vybavení Unie nástroji, které potřebuje pro ochranu a obranu svých občanů. Je to nezbytné v dnešním rychle se měnícím světě, v němž se Evropa potýká s demografickými problémy, nestabilitou v sousedních regionech a s mnoha dalšími naléhavými otázkami, které překračují hranice jednotlivých států.

Komise proto navrhuje moderní, jednoduchý a flexibilní rozpočet:

Moderní: Nová Unie s 27 členy potřebuje nový, moderní rozpočet, z něhož je zřejmé, že se Evropa poučila z minulosti. Znamená to dále snížit administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků a řídicí orgány tím, že se předpisy sjednotí na základě jednotného souboru pravidel. Dále bude třeba stanovit jasnější cíle a zaměřit se více na výkonnost. Díky tomu pak bude snazší sledovat a měřit výsledky a v případě potřeby provést změny.

Jednoduchý:Struktura rozpočtu bude jasnější a bude více odpovídat prioritám Unie. V současné době jsou finanční prostředky rozděleny na příliš mnoho programů a nástrojů, a to jak v rámci rozpočtu, tak i mimo něj. Komise proto navrhuje snížit počet programů o více než třetinu (ze současných 58 na budoucích 37) například tím, že rozptýlené finanční zdroje spojí do nových integrovaných programů a radikálně zjednoduší využívání finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím fondu InvestEU.

Flexibilní:Nedávné problémy – zejména migrační a uprchlická krize v roce 2015 – zřetelně ukázaly limity flexibility v současném rozpočtu EU, pokud jde o dostatečně rychlou a účinnou reakci. Návrh Komise proto obsahuje větší flexibilitu v rámci programů i mezi nimi navzájem, posílení nástrojů pro řešení krizí a vytvoření nové „unijní rezervy“ na řešení nepředvídaných událostí a reakci na mimořádné situace v oblastech, jako je bezpečnost a migrace.

3. Rozpočet EU a zásady právního státu: řádné finanční řízení

Hlavní novinkou navrhovaného rozpočtu je posílení vazby mezi financováním EU a zásadami právního státu. Dodržování této zásady je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU. Komise proto navrhuje nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky týkajícími se dodržování zásad právního státu v členských státech. Nově navrhované nástroje by Unii umožnily pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který je přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků při dodržování zásad právního státu. Toto rozhodnutí by navrhla Komise a přijala Rada hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou [3].

4. Rozpočet EU pro silnou a stabilní hospodářskou a měnovou unii

Stabilní eurozóna je nezbytným předpokladem pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, investice a sociální spravedlnost v Unii jako celku. V prosinci 2017 Komise v rámci svého plánu prohloubení evropské hospodářské a měnové unie stanovila, jak by mohly být koncipovány nové rozpočtové nástroje v rámci veřejných financí v EU, aby se podpořila stabilita eurozóny a konvergence na cestě do eurozóny. V novém víceletém finančním rámci jsou navrhovány dva nové. Nový program na podporu reforem, který s celkovým rozpočtem ve výši 25 miliard eur bude poskytovat technickou a finanční podporu všem členským státům při uskutečňování prioritních reforem, zejména v rámci evropského semestru. Kromě toho bude členským státům mimo eurozónu na jejich cestě k připojení se ke společné měně poskytovat zvláštní podporu konvergenční nástroj;

– evropská funkce investiční stabilizace, která bude pomáhat zachovat úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Svoji činnost zahájí v podobě úvěrů „back-to-back“ ve výši až 30 miliard eur z rozpočtu EU v kombinaci s finanční pomocí pro členské státy na pokrytí úrokových nákladů. Úvěry budou představovat zvláštní finanční podporou v době, kdy budou veřejné finance napjaté a bude třeba zachovat prioritní investice.

5. Moderní zdroje financování pro rozpočet EU

Nové priority si žádají nové investice. Právě proto Komise navrhuje financovat je kombinací čerstvých peněz (přibližně 80 %), přerozdělování prostředků a úspor (přibližně 20 %).

V návaznosti na doporučení skupiny na vysoké úrovni uvedené ve zprávě „Budoucí financování EU“ Komise navrhuje modernizovat a zjednodušit stávající celkový systém financování – „vlastní zdroje“ – a diverzifikovat zdroje rozpočtu.

Nové zdroje financování dlouhodobého rozpočtu

Komise navrhuje zjednodušit stávající vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zavést soubor nových vlastních zdrojů, který je propojen s našimi politickými prioritami.

Navrhovaný soubor nových vlastních zdrojů zahrnuje:

  • 20 % příjmů ze systému obchodování s emisemi,
  • 3% paušální sazbu uplatněnou na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (který se začne postupně zavádět po přijetí nezbytných právních předpisů),
  • vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých členských státech (0,80 eur za 1 kg).

Tyto nové vlastní zdroje budou představovat přibližně 12 % celkového rozpočtu EU a mohly by přispět na financování nových priorit částkou až 22 miliard eur ročně.

Slevy

  • Vystoupení Spojeného království z EU nabízí příležitost, jak řešit složitý systém slev, a dokonce „slev ze slev“. Komise navrhuje zrušit všechny slevy a snížit částku, kterou si členské státy ponechávají při výběru příjmů z cel (což je jeden z vlastních zdrojů) pro rozpočet EU, z 20 % na 10 %. Obě opatření přispějí k jednoduššímu a spravedlivějšímu rozpočtu EU.
  • Aby se předešlo náhlému a prudkému zvýšení příspěvků u některých členských států, navrhuje Komise rušit stávající slevy postupně během období pěti let.

Co bude nyní následovat?

V návaznosti na dnešní návrhy Komise předloží v příštích týdnech podrobné návrhy na budoucí finanční programy v konkrétních oblastech.

Rozhodnutí o budoucím dlouhodobém rozpočtu EU bude poté příslušet Radě, která rozhodne jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Čas je zásadním faktorem. Jednání o stávajícím dlouhodobém rozpočtu EU trvala příliš dlouho. V důsledku toho byly klíčové finanční programy zpožděny a projekty, které mohly skutečně urychlit hospodářské oživení, odloženy.

Jednání by tedy měla mít nejvyšší prioritu a dohody by mělo být dosaženo ještě před volbami do Evropského parlamentu a summitem v Sibiu dne 9. května 2019. Komise podnikne vše, co je v jejích silách, aby umožnila rychlé dosažení dohody.

 [1] Vyjádřeno v běžných cenách (s přihlédnutím k inflaci), šlo by o částku 1 279 miliard eur v prostředcích na závazky.

[2] Vyjádřeno v běžných cenách (s přihlédnutím k inflaci), šlo by o částku 1 246 miliard eur v prostředcích na platby.

[3] Při hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou se návrh Komise považuje za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne o zamítnutí návrhu Komise kvalifikovanou většinou.

Zdroj: Zastoupení EK v ČR