Patnáct historických milníků

16. červenec 1997: Agenda 2000
Evropská komise zveřejnila dokument Agenda 2000, který obsahoval i posudky na deset kandidátských zemí, včetně České republiky. Posudek pro ČR vyzněl velmi kladně a Evropská komise doporučila s ČR (a s Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem) zahájit rozhovory o vstupu do EU.
13. – 14. prosinec 1997: Zahájen summit Evropské rady v Lucembursku
Na základě dokumentu Agenda 2000 byl zahájen summit Evropské rady v Lucemburku. Představitelé členských zemí rozhodli, že 31. března 1998 zahájí vstupní proces s tzv. lucemburskou skupinou – ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr. ČR na summitu zastupoval prezident Václav Havel a ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý. Evropská komise začala každoročně vydávat hodnotící zprávy o pokroku ve sbližování legislativy tzv. avis.
30. březen 1998: Zahájen proces rozšiřování
V Bruselu byl zahájen proces rozšiřování s jedenácti členskými státy.
31. březen 1998: Oficiální zahájení vstupních rozhovorů
Evropská komise oficiálně zahájila vstupní rozhovory s první vlnou uchazečů tzv. lucemburskou skupinou o členství v Evropské unii (ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem). Česká republika měla pověst premianta. Tým českých vyjednávačů vedl náměstek ministra zahraničí Pavel Telička, pozdější první evropský komisař za ČR.
4. listopad 1998: První hodnotící zpráva
Komise zveřejnila první hodnotící zprávu na ČR po zahájení vyjednávání. Oproti prvnímu posudku z roku 1997 vyzněl negativně.
12. březen 1999: Vstup ČR do NATO
Česká republika vstupuje do Severoatlantické aliance společně s Polskem a Maďarskem jako první země východního bloku.
29. říjen 1999: První kolo jednání o podmínkách vstupu
První kolo jednání mezi ČR Evropskou unií o podmínkách vstupu země do EU.
10.–11. prosinec 1999: Summit Evropské rady v Helsinkách
Summit Evropské rady v Helsinkách. EU na základě doporučení vydaném Evropskou komisí z 13. října 1999 dospěla k rozhodnutí, že vstupní rozhovory zahájí se všemi kandidátskými zeměmi. Lucemburská skupina byla doplněna o tzv. helsinskou – Rumunsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Malta.
11. prosinec 2000: Summit v Nice
Summit v Nice rozhodl, že ČR bude mít po svém vstupu do Evropské unie 12 hlasů v Radě EU.
14.–15. prosinec 2001: Summit v Laeku
Na summitu Evropské rady v Laekenu, padlo rozhodnutí, že do EU bude přijato deset států, se kterými bude možné uzavřít přístupová vyjednávání do konce roku 2002. Došlo k vytvoření tzv. laekenské skupiny – ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta a Kypr.
12.–13. prosinec 2002: Summit v Kodani
Na summitu Evropské rady v Kodani byl zakončen proces předvstupních vyjednávání. Došlo k definitivnímu uzavření všech kapitol, stanovena přechodná období, schválen rozpis finančních příjmů a odvodů přistupujících států do roku 2006 včetně rozpočtových kompenzací a vyřešena otázka postupného zavádění přímých plateb zemědělcům. Evropská rada v souladu se stanoviskem Komise rozhodla o přijetí deseti nových členských států k 1. květnu 2004.
2003: Konečná verze Smlouvy o přistoupení
Komise postoupila konečnou verzi Smlouvy o přistoupení Evropskému parlamentu, ten o ní hlasoval 9. dubna a Rada dokument schválila 14. dubna.
16. duben 2003: Podpis Smlouvy o přistoupení

Podpis Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii na summitu v Aténách. ČR na něm zastupovali prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla.



Foto: Rada EU

13.–14. červen 2003: Referendum o přistoupení k EU

Konání závazného referenda o přistoupení k EU. Česká republika ve svém právním řádu nemá institut referenda zakotvený, k této příležitosti bylo nutné vypracovat ústavní zákon o referendu – tzv. ad hoc referendum (č. 515/2002).

Otázka: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“

Účast: 55,21%

1. květen 2004: ČR se stává členem EU

Česká republika se stává členem Evropské unie. Spolu s ní vstoupilo dalších devět států. EU po doposud největším rozšíření nyní tvoří 25 států. Prvním českým eurokomisařem se na zkrácené období stal Pavel Telička, zastupoval agendu zdraví a ochrany spotřebitele.

Češi v EU

Čeští europoslanci

Třetí volby do Evropského parlamentu proběhly v ČR 23.–24. května 2014. Bojovalo se o celkem 21 mandátů. Volební účast dosáhla 18,20 %. Byli zvoleni 4 poslanci za ANO (16,13 % hlasů), 4 za TOP 09 a STAN (15,99 % hlasů), 4 za ČSSD (14,17 % hlasů), 3 za KSČM (10,98 %), 3 za KDU-ČSL (9,95 % hlasů), 2 za ODS (7,67 % hlasů) a 1 za Strana svobodných občanů (5,24 % hlasů).

Členství v evropských skupinách:

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)

Martina Dlabajová – nestr. za ANO 2011

Dita Charanzová – nestr. za ANO 2011

Petr Ježek – nestr. za ANO 2011

Pavel Telička – nestr. za ANO 2011

Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D)

Jan Keller – nestr. za ČSSD

Pavel Poc – člen ČSSD

Miroslav Poche – člen ČSSD

Olga Sehnalová – členka ČSSD

Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL)

Jaromír Kohlíček – člen KSČM

Kateřina Konečná – členka KSČM

Jiří Maštálka – člen KSČM

Evropští konzervativci a reformisté (ECR)

Evžen Tošenovský – člen ODS

Jan Zahradil – člen ODS

Klub Evropské lidové strany (EPP)

Luděk Niedermayer – nestr. za TOP 09

Stanislav Polčák – člen STAN

Jiří Pospíšil – člen TOP 09

Michaela Šojdrová – členka KDU–ČSL

Jaromír Štětina – nestr. za TOP 09 + STAN

Pavel Svoboda – člen KDU–ČSL

Tomáš Zdechovský – člen KDU–ČSL

Evropa svobody a přímé demokracie

Jiří Payne – člen SSO

Komisař za Českou republiku

Komisařka Věra Jourová

Od 1. listopadu 2014 je Věra Jourová komisařkou za Českou republiku. Má na starost porfolio spravedlnosti, otázky spotřebitele a rovnosti pohlaví.